Glossary entry (derived from question below)
Oct 16, 2012 18:43
11 yrs ago
6 viewers *
Czech term
potažmo
Czech to English
Other
Linguistics
Proposed translations
(English)
3 +4 | by extension | Gerry Vickers |
3 +3 | 1. at the same time, thus 2. or | Lenka Mandryszová |
4 | As regards, | Vladimír Hoffman |
References
Potažmo František Štícha | Hannah Geiger (X) |
Proposed translations
+4
15 mins
Selected
by extension
but that is very vague - could be i.e. or something similar. A friend of mine uses this word a lot, I think it is a habit, but I don't think he uses it 'correctly'
--------------------------------------------------
Note added at 57 mins (2012-10-16 19:40:36 GMT)
--------------------------------------------------
Is it used? Absolutely - I use it quite regularly. In fact when I look through the article Hannah posted, it is the phrase that I would use in several instances if I were to translate it. But it can be used in many different contexts.
--------------------------------------------------
Note added at 57 mins (2012-10-16 19:40:36 GMT)
--------------------------------------------------
Is it used? Absolutely - I use it quite regularly. In fact when I look through the article Hannah posted, it is the phrase that I would use in several instances if I were to translate it. But it can be used in many different contexts.
Note from asker:
thanx Gerry but is "by extension" really used? |
Peer comment(s):
agree |
Vladimír Hoffman
: Exactly!
1 hr
|
Ďakujem :)
|
|
agree |
Milada Major
: Yep!
2 hrs
|
Ďakujem :)
|
|
neutral |
Maria Chmelarova
: vid diskusia, mozno je neskoro v noci,
9 hrs
|
ano, je asi neskoro
|
|
agree |
Dylan Edwards
: In a sentence like this, I'd consider using 'hence' or 'by extension'.
17 hrs
|
Thanks, yes - hence is another good word.
|
|
agree |
Melissa Dedina
: I agree there is more than one option available, but "by extension" is definitely used in both writing and speech, formal and informal situations.
21 hrs
|
Thanks!
|
4 KudoZ points awarded for this answer.
Comment: "thanx"
+3
13 mins
1. at the same time, thus 2. or
A spousta dalších možností vždy dle kontextu...
Peer comment(s):
agree |
Ivan Šimerka
: já bych použil jen "or", jednoduché a přesné
1 hr
|
Ve stanoveném kontextu jsem taky pro "or" - děkuji za souhlas
|
|
agree |
Hannah Geiger (X)
12 hrs
|
Thanks Hannah...
|
|
agree |
Maria Chmelarova
1 day 1 hr
|
Thanks Maria
|
12 mins
As regards,
as for, with respect to a milion dalších možností podľa aktuálneho kontextu.
†potažmo, řidč. †potahmo přísl. 1. zprav. potahmo (na koho, co) se vztahem, se zřetelem, vzhledem k někomu, něčemu: potahmo na jednotlivce (Tyl) 2. expr. vlastně, respektive: objev prozradil, p. dal v užívání nepovolaným
--------------------------------------------------
Note added at 17 mins (2012-10-16 19:01:27 GMT)
--------------------------------------------------
ZMENA: Podla poskytnutých ukazok sa zacinam priklanat k druhemu vyznasmu, teda vlastne, respektive. Cize prekladat ako actually, in fact a podobne podla kontextu.
†potažmo, řidč. †potahmo přísl. 1. zprav. potahmo (na koho, co) se vztahem, se zřetelem, vzhledem k někomu, něčemu: potahmo na jednotlivce (Tyl) 2. expr. vlastně, respektive: objev prozradil, p. dal v užívání nepovolaným
--------------------------------------------------
Note added at 17 mins (2012-10-16 19:01:27 GMT)
--------------------------------------------------
ZMENA: Podla poskytnutých ukazok sa zacinam priklanat k druhemu vyznasmu, teda vlastne, respektive. Cize prekladat ako actually, in fact a podobne podla kontextu.
Reference:
Reference comments
12 mins
Reference:
Potažmo František Štícha
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7241
110]Jedním z výrazů prožívajících v porevoluční době patrně svou renesanci je i slovo potažmo. Sleduji užívání tohoto slova především v Mladé frontě dnes a první můj výpis z tohoto deníku má datum 22. 3. 1993. Do 8. 11. 1993 jsem zaznamenal 7 výskytů v MFD a jeden v Lidových novinách, které čtu nepravidelně. Skutečná frekvence tohoto výrazu v našem soudobém reprezentativním tisku bude však jistě vyšší. Přesto jde nepochybně o slovo užívané – ve srovnání s běžnými výrazy – řídce a nepravidelně. Malá známost tohoto nápadného slova a matné či neexistující povědomí o jeho výskytu v řeči a o jeho významu upoutá však k němu naši pozornost. Tato soustředěná pozornost pak vede k tomu, že se výraz může stát součástí našeho jazykového vědomí, i když v něm zůstává víceméně jakýmsi cizorodým či periferním prvkem, vůči němuž jsme značně nejistí a nedůvěřiví
Slovník spisovného jazyka českého (Praha 1960–71, dále SSJČ) hodnotí slovopotažmo (s variantou potahmo) jako výraz zastaralý a uvádí doklady z Tyla, Nerudy a K. Čapka. Tyto tři doklady ilustrují dva významy, které SSJČ tomuto slovu přisuzuje: 1. ‚se vztahem, se zřetelem, vzhledem k něčemu‘: potažmo na jednotlivce; 2. ‚vlastně, respektive‘: syn souseda (potahmo domácího pána). Česko-německý slovník Jungmannův (1835–9) zaznamenává pouze tvar potahmo, a to jen v jediném významu, odpovídajícím 1. významu uvedenému v SSJČ, s jediným dokladem potahmo na illyrské nářečí.
Avšak ze smyslu vět našich excerpt jasně vyplývá, že slovo potažmo je dnes užíváno v dosti odlišném významu. Přesněji řečeno, v prvním významu, který uvádí slovník, se neužívá vůbec; pokud jde o druhý význam slovníkem uváděný, odpovídá dnešní význam slova potažmo významu slova vlastně jenom částečně a nepřesně. Podívejme se tedy nejprve na doklady z dnešního tisku:
Nebýt Marka Ebena a jeho vzácného moderátorského daru udělat si vkusnou a přesnou legraci i z vlastního smokingu, potažmo z celé té „oscarové“ slavnostní přehlídky usměvavých tváří… (MFD 22. 3. 1993). Ohroženi jsou vychovatelé v domovech mládeže a některých domech dětí a mládeže, potažmo i pracovnice školních jídelen… (MFD 31. 3. 1993). Sdělovací prostředky, potažmo veřejnost jim vděčí za mnoho. (MFD 5. 4. 1993). … má jeden silný spojující prvek: tajemství, jež jsou schopny vyzářit obyčejné věci, a potažmo stírání křehkých hranic mezi skutečností a nadrealitou. (MFD 17. 4. 1993). … stavba ropovodu z Ingolstadtu do Litvínova je v rukou bavorské vlády, potažmo v rukou sudetoněmeckého landsmanšaftu. (LN 10. 6. 1993). Pokud se BIS, potažmo vládě, nepodaří zabránit jejich vzniku, máme tu vážný problém na desítky let dopředu. (MFD 12. 10. 1993). … radikálové napravo vidí amorálnost ODS v tom, že se dostatečně nevyrovnala s minulostí, potažmo připustila přítomnost exkomunistů ve svých řadách… (MFD 13. 10. 1993). … vliv zájmové lobby severočeských těžařů a energetiků, potažmoenergetiků vůbec, sahá velmi vysoko. (P. Pithart, MFD 8. 11. 1993).
Především snad je třeba vzít na vědomí, že ani jednou (i v případech, které nemáme zaznamenány) jsme se nesetkali s užitím slova potažmo ve vazbě uváděné Jungmannem i SSJČ potažmo na něco. Význam ‚vzhledem k něčemu‘, udávaný [111]touto vazbou, tedy u tohoto výrazu oživen nebyl. Smysl uvedených textů však ani příliš nenasvědčuje významu, které má samotné slovo vlastně v kterémkoli jeho užití. Spíše jde o to, že se výrazem potažmo vyjadřuje jisté vztaženířečeného („potažení“ – slovotvorná struktura potaž-mo, podobně jako např. ob-kroč-mo, z-kus-mo, je dosti patrná, i když vzhledem k neživému způsobu tvoření i specifickému významu zastřená) na širší nebo související oblast jevů. Tomuto významu může jen někdy zhruba odpovídat i samotné slovo vlastně (popř. slovorespektive); tak v prvním našem dokladu bychom patrně příliš neposunuli význam sdělení, kdybychom napsali … i z vlastního smokingu a vlastně (i) z celé té… Ale spíše se zdá, že pokud bychom mohli slovo potažmo nahradit nějakým jiným, běžným výrazem českého jazyka, šlo by o výrazy typu a tím i, a tedy i, popřípadě a tedy vlastně i a podobně. Tedy např. Pokud se BIS, a tedy vlastně i vládě, nepodaří… Nebo Ohroženi jsou…, a tedy vlastně i pracovnice školních jídelen.Podstatnou a nevypustitelnou součástí všech těchto výrazů je přitom ve většině případů výraz i; jeho vypuštěním by věta dostala zcela jiný smysl, např.: Pokud se BIS, vlastně vládě, nepodaří… Slovo vlastně v podobných kontextech užíváme a chápeme spíše jako jakousi opravu či upřesnění řečeného, nikoli jako výraz zahrnutí jednoho do druhého, jak je tomu u slova potažmo.
Pokud bychom tedy příliš důvěřovali údajům SSJČ (který zaznamenává slovní zásobu češtiny převážně z 1. poloviny tohoto století), mohli bychom se domnívat, že výše doložený význam nabylo slovo potažmo teprve v posledních letech s jeho oživeným užíváním. Avšak zalistujeme-li v lexikálním archivu Ústavu pro jazyk český, zjistíme s jistým překvapením, že slovo potažmo se vyskytuje v kontextech analogických dnešním již ve 30. letech a ojediněle už v minulém století. Uvedu tři doklady:
… dotyčný pán vás může za to žalovat pro urážku na cti, a vy to prohrajete,potažmo prohraje to odpovědný redaktor… (K. Čapek, 1937); … vy mu otvíráte nejen dveře, ale i srdce, potažmo kapsy. (Národní politika, 1940); Miloval svou paní, a poněvadž tato milovala pana Vrtáčka, miloval potažmo i tohoto.
Výraz potažmo nicméně působí zřejmě na většinu uživatelů češtiny, i když je jim mateřštinou, poněkud záhadně. Svědčí o tom jak jazykové povědomí autora tohoto článku, tak i četné dotazy na toto slovo v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český.
Slovo potažmo budí navíc nejistotu i pokud jde o jeho slovnědruhovou platnost. Slovníky ho sice označují za adverbium, avšak jeho dnešní fungování v textech ho spíše kvalifikuje jako spojku. Pozoruhodné přitom je, že slovo potažmo nenalezneme ani v rejstříku spojovacích výrazů akademické Mluvnice češtiny, ani v mluvnici Trávníčkově, ani v důkladné studii o vývoji českého souvětí od Jaroslava Bauera. Pouze pozornosti Vladimíra Šmilauera tento spojovací výraz neunikl. Ve své Novočeské skladbě ho uvádí ve větě z Karla Čapka jako jeden z prostředků vyjadřování slabého vztahu odporovacího (připojováním eventuality) a hodnotí jej jako zastaralý a žertovný.
Smysl slova potažmo tedy nemusí být vždy zcela zřejmý, a je dokonce možné, že leckterý čtenář jej pochopí trochu nebo i docela jinak, než autor zamýšlel. Bylo [112]by ostatně zajímavé zeptat se těch, kdo tohoto výrazu dnes užívají, jak k němu přišli, jak mu rozumějí a s jakým komunikativním úmyslem jej používají.[1]
________________________________________
[1] Děkuji Běle Poštolkové a Jiřímu Krausovi za podněty ke zpracování konečné verze tohoto příspěvku.
Naše řeč, volume 78 (1995), issue 2
110]Jedním z výrazů prožívajících v porevoluční době patrně svou renesanci je i slovo potažmo. Sleduji užívání tohoto slova především v Mladé frontě dnes a první můj výpis z tohoto deníku má datum 22. 3. 1993. Do 8. 11. 1993 jsem zaznamenal 7 výskytů v MFD a jeden v Lidových novinách, které čtu nepravidelně. Skutečná frekvence tohoto výrazu v našem soudobém reprezentativním tisku bude však jistě vyšší. Přesto jde nepochybně o slovo užívané – ve srovnání s běžnými výrazy – řídce a nepravidelně. Malá známost tohoto nápadného slova a matné či neexistující povědomí o jeho výskytu v řeči a o jeho významu upoutá však k němu naši pozornost. Tato soustředěná pozornost pak vede k tomu, že se výraz může stát součástí našeho jazykového vědomí, i když v něm zůstává víceméně jakýmsi cizorodým či periferním prvkem, vůči němuž jsme značně nejistí a nedůvěřiví
Slovník spisovného jazyka českého (Praha 1960–71, dále SSJČ) hodnotí slovopotažmo (s variantou potahmo) jako výraz zastaralý a uvádí doklady z Tyla, Nerudy a K. Čapka. Tyto tři doklady ilustrují dva významy, které SSJČ tomuto slovu přisuzuje: 1. ‚se vztahem, se zřetelem, vzhledem k něčemu‘: potažmo na jednotlivce; 2. ‚vlastně, respektive‘: syn souseda (potahmo domácího pána). Česko-německý slovník Jungmannův (1835–9) zaznamenává pouze tvar potahmo, a to jen v jediném významu, odpovídajícím 1. významu uvedenému v SSJČ, s jediným dokladem potahmo na illyrské nářečí.
Avšak ze smyslu vět našich excerpt jasně vyplývá, že slovo potažmo je dnes užíváno v dosti odlišném významu. Přesněji řečeno, v prvním významu, který uvádí slovník, se neužívá vůbec; pokud jde o druhý význam slovníkem uváděný, odpovídá dnešní význam slova potažmo významu slova vlastně jenom částečně a nepřesně. Podívejme se tedy nejprve na doklady z dnešního tisku:
Nebýt Marka Ebena a jeho vzácného moderátorského daru udělat si vkusnou a přesnou legraci i z vlastního smokingu, potažmo z celé té „oscarové“ slavnostní přehlídky usměvavých tváří… (MFD 22. 3. 1993). Ohroženi jsou vychovatelé v domovech mládeže a některých domech dětí a mládeže, potažmo i pracovnice školních jídelen… (MFD 31. 3. 1993). Sdělovací prostředky, potažmo veřejnost jim vděčí za mnoho. (MFD 5. 4. 1993). … má jeden silný spojující prvek: tajemství, jež jsou schopny vyzářit obyčejné věci, a potažmo stírání křehkých hranic mezi skutečností a nadrealitou. (MFD 17. 4. 1993). … stavba ropovodu z Ingolstadtu do Litvínova je v rukou bavorské vlády, potažmo v rukou sudetoněmeckého landsmanšaftu. (LN 10. 6. 1993). Pokud se BIS, potažmo vládě, nepodaří zabránit jejich vzniku, máme tu vážný problém na desítky let dopředu. (MFD 12. 10. 1993). … radikálové napravo vidí amorálnost ODS v tom, že se dostatečně nevyrovnala s minulostí, potažmo připustila přítomnost exkomunistů ve svých řadách… (MFD 13. 10. 1993). … vliv zájmové lobby severočeských těžařů a energetiků, potažmoenergetiků vůbec, sahá velmi vysoko. (P. Pithart, MFD 8. 11. 1993).
Především snad je třeba vzít na vědomí, že ani jednou (i v případech, které nemáme zaznamenány) jsme se nesetkali s užitím slova potažmo ve vazbě uváděné Jungmannem i SSJČ potažmo na něco. Význam ‚vzhledem k něčemu‘, udávaný [111]touto vazbou, tedy u tohoto výrazu oživen nebyl. Smysl uvedených textů však ani příliš nenasvědčuje významu, které má samotné slovo vlastně v kterémkoli jeho užití. Spíše jde o to, že se výrazem potažmo vyjadřuje jisté vztaženířečeného („potažení“ – slovotvorná struktura potaž-mo, podobně jako např. ob-kroč-mo, z-kus-mo, je dosti patrná, i když vzhledem k neživému způsobu tvoření i specifickému významu zastřená) na širší nebo související oblast jevů. Tomuto významu může jen někdy zhruba odpovídat i samotné slovo vlastně (popř. slovorespektive); tak v prvním našem dokladu bychom patrně příliš neposunuli význam sdělení, kdybychom napsali … i z vlastního smokingu a vlastně (i) z celé té… Ale spíše se zdá, že pokud bychom mohli slovo potažmo nahradit nějakým jiným, běžným výrazem českého jazyka, šlo by o výrazy typu a tím i, a tedy i, popřípadě a tedy vlastně i a podobně. Tedy např. Pokud se BIS, a tedy vlastně i vládě, nepodaří… Nebo Ohroženi jsou…, a tedy vlastně i pracovnice školních jídelen.Podstatnou a nevypustitelnou součástí všech těchto výrazů je přitom ve většině případů výraz i; jeho vypuštěním by věta dostala zcela jiný smysl, např.: Pokud se BIS, vlastně vládě, nepodaří… Slovo vlastně v podobných kontextech užíváme a chápeme spíše jako jakousi opravu či upřesnění řečeného, nikoli jako výraz zahrnutí jednoho do druhého, jak je tomu u slova potažmo.
Pokud bychom tedy příliš důvěřovali údajům SSJČ (který zaznamenává slovní zásobu češtiny převážně z 1. poloviny tohoto století), mohli bychom se domnívat, že výše doložený význam nabylo slovo potažmo teprve v posledních letech s jeho oživeným užíváním. Avšak zalistujeme-li v lexikálním archivu Ústavu pro jazyk český, zjistíme s jistým překvapením, že slovo potažmo se vyskytuje v kontextech analogických dnešním již ve 30. letech a ojediněle už v minulém století. Uvedu tři doklady:
… dotyčný pán vás může za to žalovat pro urážku na cti, a vy to prohrajete,potažmo prohraje to odpovědný redaktor… (K. Čapek, 1937); … vy mu otvíráte nejen dveře, ale i srdce, potažmo kapsy. (Národní politika, 1940); Miloval svou paní, a poněvadž tato milovala pana Vrtáčka, miloval potažmo i tohoto.
Výraz potažmo nicméně působí zřejmě na většinu uživatelů češtiny, i když je jim mateřštinou, poněkud záhadně. Svědčí o tom jak jazykové povědomí autora tohoto článku, tak i četné dotazy na toto slovo v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český.
Slovo potažmo budí navíc nejistotu i pokud jde o jeho slovnědruhovou platnost. Slovníky ho sice označují za adverbium, avšak jeho dnešní fungování v textech ho spíše kvalifikuje jako spojku. Pozoruhodné přitom je, že slovo potažmo nenalezneme ani v rejstříku spojovacích výrazů akademické Mluvnice češtiny, ani v mluvnici Trávníčkově, ani v důkladné studii o vývoji českého souvětí od Jaroslava Bauera. Pouze pozornosti Vladimíra Šmilauera tento spojovací výraz neunikl. Ve své Novočeské skladbě ho uvádí ve větě z Karla Čapka jako jeden z prostředků vyjadřování slabého vztahu odporovacího (připojováním eventuality) a hodnotí jej jako zastaralý a žertovný.
Smysl slova potažmo tedy nemusí být vždy zcela zřejmý, a je dokonce možné, že leckterý čtenář jej pochopí trochu nebo i docela jinak, než autor zamýšlel. Bylo [112]by ostatně zajímavé zeptat se těch, kdo tohoto výrazu dnes užívají, jak k němu přišli, jak mu rozumějí a s jakým komunikativním úmyslem jej používají.[1]
________________________________________
[1] Děkuji Běle Poštolkové a Jiřímu Krausovi za podněty ke zpracování konečné verze tohoto příspěvku.
Naše řeč, volume 78 (1995), issue 2
Peer comments on this reference comment:
agree |
Vladimír Hoffman
: No, to som si s tym SSJC pekne nabehol.:-) To mam za to, ze sa hrabem do cestiny:-) Clovek aby uz dnes neveril nicomu
2 mins
|
díky Vladimír
|
|
agree |
Elizabeth Spacilova
: Perfect
8 mins
|
thanks, Liz
|
|
agree |
Zbyněk Táborský
54 mins
|
dík Zbyňku
|
|
neutral |
Maria Chmelarova
: Hannah to mi je jasne, ale predsa...a preklad je ? ...
4 hrs
|
Discussion
Co se týče sic, to přeci není české slovo,
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sic
Vladimir, citam pozrne a dnes budem citat este pozornejsie, ozaj bolo velmi neskoro po polnoci. Ktory vyraz je najvhodnejsi, (by extension/sl.j. ) vo vete : " nezamestnanost ma regionalny rozmer ...a znemoznuje konvergenciu (tychto krajov) k priemeru danej zeme a potazmo k narodnemu celku akym je EU".
Hannah, dakujem a suhlasim s vasim prispevkom ( strikes me as being a bit stilted...)
taking the same line of argument further: the study shows how television and, by extension, the media, alter political relationships
Nehľadiac na úsilie o všeobecné nahradenie výrazu poťažmo iným bežný výrazom (dovolím si poznamenať, že úsilie vcelku rozpačité a neisté), presne tento význam IMO výraz poťažmo má vo vete, ktorú skúmame. Rozvíja predchádzajúci predmet a naväzuje na neho. Toho by sme sa imo mali pri preklade držať.
'vy mu otvirate nejen dvere, ale i srdce, potazmo kapsy...': 'You not only open the door for him, but also your heart, which means, by extension, also your pockets' - což je možné, ale možná bych to formuloval jinak.
The gentleman concerned may consider suing you for libel; you and, by extension, the accountable editor, will lose the case' - toto je jasné.
Posledna veta je jasna, tam je to ...he loved, by extension, Mr. Vrtacek as well.<i/>, v prvych dvoch vetach ma potazmo, aspon tak to citim, skor vyznam respektive a treba to prislusne prelozit.
A inac je to otazka, kam umiestnit prislovkove urcenie. Nuz, vseobecne pred slovo, na ktore sa vztahuje, ale zalezi od kontextu. Ked si to "by extension" overite na nete, casto sa dava aj na zaciatok vety.
Mimochodom, potazmo (kuzelne to slovicko) tu skor ma vyznam navazne na to, co uz bolo povedane, co je aj presne vyznam slova by extension. Jednoducho je to od Gerryho dobra praca, toto sa fakt podarilo:-)
ak potažmo > syn. vlastně " a uz aj vzhladom na to co uviedla Hannah.
- " dotycny pan vas muze za to zalovat pro urazku na cti, a vy to prohrajete, potazmo prohraje to odpovedny redaktor.." (K.Capek 1937)
" vy mu otvirate nejen dvere, ale i srdce, potazmo kapsy... " (Nar. politika 1940)
"... miloval svou pani, a ponevadz tato milovala pana Vrtacka, miloval potazmo i tohoto ..."
Super, opat som sa naucil nieco noveho, toto by ma nikdy sameho nenapadlo:-) Diky, Gerry!
A frazy, rovnako ako idiomy, ziadny zmysel davat nemuseju. Bud to clovek pozna alebo nepozna. Tak teraz to poznam:-)
'indirectly, secondarily, taking/viewing it from broader perspective' - all by extension mean 'by extension' - nebuď z toho paf :)